Kyčelní kloub

 

Úvod

Artroskopie kyčelního kloubu je v posledních 5 letech velmi dynamicky rozvíjená operační technika. Považovalo se za velmi složitou záležitost vyšetřit především prostor mezi hlavicí a acetabulem. S rozvojem artroskopických technik a vzrůstající zkušeností operatérů, došlo k prudkému rozvoji této metody. Kyčelní kloub je pro potřeby artroskopie rozdělen na dva kompartmenty:

  1. centrální kompartment – zahrnuje prostor mezi hlavicí a acetabulem, možno ošetřit léze labra,léze lig teres a chrupavek
  2. periferní kompartment – oblast krčku kosti stehenní

Anestezii u artroskopie kyčelního kloubu využíváme především celkovou. Využíváme také speciální nástroje vyvinuty přímo k účelům artroskopie kyčelního klubu, používáme především 70 stupňovou optiku.

Poloha a přístupy

Pacient při artroskopii kyčelního kloubu leží na zádech a na dolní končetiny je naložena trakce, která slouží k distrakci kyčelního kloubu (nutný rozestup hlavice a retabula tzv. vakuum fenomén na RTG). Operovaná končetina je mírné flexi, abdukci a vnitřní rotaci (pro potřebu operativy v centrálním kompartmentu).

Využíváme následující operační přístupy, přičemž nikdy nesmíme jít mediálně od spojnice spina iliaca anterior superior a středu pately tzv. mediální linie:

  1. Anterolaterální přístup: leží 1 cm kraniálně a ventrálně od velkého hrbolu
  2. Přední přístup: leží na křížení velkého hrbolu a „mediální linie“  - sklon 45 stupňů k frontální a 30 stupňů k sagitální rovině
  3. Posterolaterání přístup

Klinický obraz a vyšetření

Pacienti přichází s bolestmi a přeskakováním v kyčelním kloubu. V anamnéze často nacházíme úrazový děj např. pád z kola. Také se zde mohou projevit degenerativní změny. Při vyšetření si všímáme především stylu chůze, rozsahu pohybu v kyčelním kloubu, délky končetiny a provádíme rotační testy.

Ke stanovení diagnózy využíváme RTG zobrazení, také CT vyšetření a neposlední řadě i MRI vyšetření eventuálně s kontrastní látkou instilovanou do kloubní dutiny.

Indikace